M
"

Obsah lekce

CirkArena / Cirkademie

Úvod do cirkulární ekonomiky

Cirkulární ekonomika není jen módní pojem. Je to klíč k udržitelnější budoucnosti, kde odpad ideálně vůbec nevzniká a který už dnes hýbe průmyslem, městy i domácnostmi.

V tomto bloku se podíváme na to, jak zacházet s materiály a výrobky tak, aby zbytečně nekončily na skládce nebo ve spalovně. Proč by se „odpad“ měl stávat stává novou surovinou a jaký vliv to má na naše každodenní rozhodování, ekonomiku i odolnost firem a regionů.

  • V úvodním videu si společně srovnáme úplné základy: co je cirkulární ekonomika, co znamená 9R, jaké jsou principy cirkularity a jak do toho zapadají cirkulární obchodní modely.
  • V rozhovorech pak půjdeme víc do detailu. Podíváme se na stav odpadového hospodářství v Česku, co dnes funguje, kde zbytečně ztrácíme hodnotu a jaké jsou realistické další kroky. Otevřeme také otázku, proč Česko potřebuje výzkumné centrum pro cirkulární ekonomiku a proč má smysl se v cirkularitě vzdělávat.
  • A protože nechceme zůstat jen u teorie, navštívíme i konkrétní firmy a na příkladech si ukážeme, jak může cirkularita fungovat v praxi.

No a pokud by vám to vše náhodou nestačilo a budete chtít jít ještě víc do hloubky, najdete tu i další materiály, odkazy a inspiraci.

Podle výpočtů by přechod na cirkulární ekonomiku mohl snížit celosvětové emise skleníkových plynů až o 39 % do roku 2032 a ušetřit až 70 % surovin v klíčových odvětvích.(zdroj)

1. Úvod do tématu

15 min

koncept 9R

principy cirkulární ekonomiky

cirkulární obchodní modely

Co se ve videu dozvíte?

  • Co je cirkulární ekonomika a jak se liší od lineárního modelu
  • Co jsou planetární meze a proč vůbec řešit přechod na CE
  • Jak moc je dnešní svět cirkulární
  • Co znamená overshoot day
  • Jak můžeme cirkularitu dostat do praxe

V úvodním videu si společně vytvoříme takovou „mapu“, abyste se v cirkulární ekonomice neztratili. Ukážeme si rozdíl mezi lineárním modelem vytěžit–vyrobit–vyhodit a oběhovým přístupem, který se snaží udržet materiály a výrobky co nejdéle v oběhu. Vysvětlíme, proč je cirkularita důležitá právě teď, a projdeme hlavní pojmy, se kterými se budete nejen v Cirkademii potkávat: 9R jako žebříček priorit, principy cirkulární ekonomiky jako „páky“ v praxi a cirkulární obchodní modely jako překlad do reality firem a organizací.

Rozšiř si obzory:
ČLÁNEK PRO TY, KDO CHTĚJÍ JÍT DO DETAILU 

Tento článek berte jako „rozšířenou verzi“ úvodní video lekce. Pokud se chcete na chvíli zastavit, vrátit se k pojmům a dát si je do souvislostí, jste tu správně. V pár kapitolách totiž projdeme to nejdůležitější – a hlavně půjdeme víc do hloubky v tématech, na která ve videu nezbyl prostor.

2. Do hloubky s odborníky 

45 min

Proč CirkArena?

Dopad výzkumu

Cirkulární audit

Na start Cirkademie jsem chtěla hosta, který umí propojovat výzkum s praxí, a tak jsem si pozvala Jakuba Švrčka, výkonného ředitele Materiálový a metalurgický výzkum (MMV) a jednoho z klíčových lidí za CirkArenu.

V první epizodě podcastu se tak ptám: co je cirkulární ekonomika doopravdy, proč nestačí jen technologie a potřebujeme propojit výzkum a byznys, aby změna dávala smysl (i ekonomicky). K čemu potřebujeme Cirkarenu a jestli to není jen „místo pro vyvolené“. A také, kde má Česko velký potenciál, kde si občas lžeme do kapsy a zda má smysl se v cirkularitě vzdělávat. Přeji příjemný poslech!

55 min

Vývoj cirkularity

EPR

Evropská unie

V nové epizodě podcastu Cirkademie se dívám na to, jak se cirkularita za posledních 10 let proměnila a proč, i když se o ní mluví čím dál víc, reálná cirkularita ve světě klesá.

Pozvala jsem si Soňu Klepek Jonášovou, zakladatelku INCIEN a ženu, která u toho v Česku stojí téměř od začátku. A bavíme se ne akademicky, ale prakticky o tom, co se reálně děje ve firmách a ve společnosti.

Pokud vás zajímá, co se v cirkularitě změnilo, co se teprve láme a proč se pořád motáme v paradoxu „víc se o tom mluví, míň to funguje“, tahle epizoda vás bude bavit.Přeji příjemný poslech!

65 min

Odpady

Recyklace

Cirkulární principy

V další epizodě podcastu Cirkademie rozebíráme téma, které často v rámci cirkulární ekonomiky řešíme jako první — odpady. I když jsou vlastně až na konci cyklu, dává to smysl: jsou vidět, jsou cítit… a dost často zatěžují i peněženku.

Pozvala jsem si Evu Ryšavou z INCIEN, vedoucí konzultačního oddělení a expertku na odpadové hospodářství, která pomáhá firmám i institucím dostat cirkulární principy do praxe.

Pokud máte pocit, že se v odpadech, recyklaci a v tom, co je vlastně dobré řešení občas ztrácíte, tenhle díl je přesně pro vás. Je to epizoda plná praktických příkladů a vysvětlení.

Přeji příjemný poslech! 

3. Slovníček základních pojmů 

9R / 3R

Koncepty popisující hierarchii nakládání se zdroji; 3R (Reduce – Omezit, Reuse – Znovupoužít, Recycle – Recyklovat) a rozšířený model 9R zdůrazňují prevenci odpadu před recyklací (obsahuje např. Repair – Opravit, Refuse – Odmítnout).

CBM (Circular Business Models)

Obchodní modely založené na cirkulárních principech jako např. opětovném využití, sdílení, opravách nebo poskytování produktu jako služby namísto jednorázového prodeje.

Cirkulární ekonomika (CE)

Model fungování trhu, ve kterém je preferováno udržování produktů, materiálů a zdrojů co nejdéle v oběhu společně s minimalizací vzniku odpadu.

CSR (Corporate Social Responsibility)

Dobrovolná odpovědnost firem za dopady jejich činnosti na společnost a životní prostředí. Označení pro dobrovolné aktivity těchto oblastech (např. podpora komunit, ochrana ŽP). Hlavní rozdíl oproti ESG (CSRD reportingu) vycházejícího z legislativních požadavků je právě dobrovolnost a chybějící legislativní základ.

DFR (Design for Recycling)

Inženýrský a designový přístup, který zohledňuje konec životního cyklu produktu již ve fázi jeho návrhu. Cílem je vytvořit produkty a obaly tak, aby byly po svém použití snadno, efektivně a hospodárně recyklovatelné, např. díky volbě materiálů, konstrukci vhodné pro demontáž, minimalizace použití kontaminantů.

Energetické využití odpadů (EVO)

Získávání energie (tepla nebo elektřiny) při spalování odpadu v zařízeních ZEVO (zařízení pro energetické využití odpadu)

EPR (Extended Producer Responsibility)

Princip rozšířené odpovědnosti výrobce za produkt i po skončení jeho životnosti. Je postavený na pravidle “znečišťovatel platí”, což znamená, že výrobci alespoň částečně nesou finanční a organizační odpovědnost za své produkty i po skončení jejich životnosti, tzn. při nakládání s odpadem, který z nich vznikne.

ESG

Zkratka anglických slov environmental (životní prostředí), social (sociální oblast) a governance (řízení a správa). Rámec hodnocení firem podle environmentálních, sociálních a správních kritérií. Vybrané firmy mají povinnost reportovat svá data v těchto oblastech dle směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive).

ESPR

Nařízení o ekodesignu pro udržitelné výrobky stanovující požadavky na udržitelnost výrobků uváděných na trh EU (požadavky na opravitelnost, delší životnost, recyklovaný obsah apod.).

Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu)

Komplexní strategie EU směřující ke klimatické neutralitě do roku 2050 týkající se všech odvětví od energetiky, dopravy, stavebnictví po zemědělství.

LCA (Life Cycle Assessment)

Metoda hodnocení environmentálních dopadů produktu během celého životního cyklu.

DPP

Digital Product Passport – Digitální pas produktu Elektronický záznam s klíčovými informacemi o výrobku během celého jeho životního cyklu – obsahuje údaje o složení, původu materiálů, uhlíkové stopě, opravitelnosti, náhradních dílech i možnostech recyklace a je zaváděn v rámci ESPR.

Lineární ekonomika

Tradiční model „vytěžit – vyrobit – použít – vyhodit“, založený na jednorázové spotřebě zdrojů.

Materiálová stopa

Indikátor, který vyjadřuje celkové množství primárních surovin (jako je biomasa, fosilní paliva, kovové rudy a nekovové minerály) potřebné k uspokojení poptávky při výrobě produktu, či služby v dané ekonomice.

MFA (Material Flow Analysis)

Metoda sledování souhrnných zásob a toků materiálů v rámci systému za určité časové období za účelem optimalizace využití zdrojů. Poskytuje informace o pohybu materiálových a energetických zdrojů, jejich vyčerpání a zbývajících zásobách, což usnadňuje včasné rozpoznání environmentálních a přírodních problémů.

PPWR

Packaging and packaging waste regulation Nařízení EU o obalech a obalových odpadech zaměřené na minimalizaci produkce obalů a odpadů z nich, snížení použití primárních surovin při jejich výrobě např. využitím recyklovaného obsahu.

Průmyslová symbióza

Spolupráce podniků, kdy odpad jedné firmy slouží jako vstup pro jinou.

Recyklované vs. recyklovatelné materiály

Recyklované – materiály, které již obsahují druhotnou surovinu (mají recyklovaný obsah); Recyklovatelné – materiály, které lze recyklovat (jsou vhodné k recyklaci)

Uhlíková stopa

Celkového množství skleníkových plynů (GHG) vyprodukovaných v souvislosti s výrobou produktu, poskytnutí služby či provozu organizace. Vyjadřuje se v CO2eq = ekvivalentu oxidu uhličitého

Upcyklace

Využití odpadu k vytvoření produktu s vyšší hodnotou nebo kvalitou než měl původní výrobek.

5. Jak to funguje v praxi – 1. díl

V tomto videu se podíváme na cirkularitu v praxi. Konkrétně v provozu firmy Lindström. Ukážeme si, jak může vypadat cirkulární obchodní model „produkt jako služba“, kde textilie nejsou jednorázová věc, ale součást systému: používají se, svážejí, perou, kontrolují, opravují a vrací zpátky do oběhu. Díky tomu má někdo pod kontrolou celý životní cyklus produktu a zároveň to může firmám šetřit čas, starosti i zdroje.

11 min

produkt jako služba

pronájem

cirkulární byznys modely

Co se ve videu dozvíte?

  • Jak funguje produkt jako služba u pracovních oděvů, rohoží a průmyslových utěrek

  • Jak vypadá „kruh“ v praxi: svoz → třídění → praní → kontrola → opravy → návrat zpět k zákazníkovi

  • Co se děje, když se textilie poškodí a jak se řeší životnost a konec životního cyklu

Jak to funguje v praxi – 2. díl

V tomto videu se podíváme na cirkularitu v praxi – tentokrát v provozu firmy Lavaris. Ukážeme si, jak se z různých typů odpadů může stát znovu použitelný zdroj: od návrhu recyklačních procesů a linek, přes testování kvality výstupů až po samotné zpracování materiálů. Na konkrétních příkladech uvidíte, jak mechanická recyklace dokáže oddělit a vrátit do oběhu cenné složky.

20 min

mechanická recyklace

odpad jako zdroj

Reborn design

Co se ve videu dozvíte?

    • Jak Lavaris navrhuje recyklační procesy a linky

    • Jak vypadá cesta materiálu v praxi: vstupní odpad → třídění/separace → mechanické zpracování → testování kvality → finální výstup a využití

    • Konkrétní příklady „odpad → zdroj“: sádrokarton, beton, plasty nebo solární panely

Jak to funguje v praxi – 3. díl

V tomto videu se podíváme na cirkularitu v praxi – tentokrát v cirkulární dílně Kampus Hybernská v Praze. Ukážeme si, jak instituce může přestat kupovat nový nábytek a začít vyrábět z materiálu, který by jinak skončil jako odpad. Na konkrétních příkladech uvidíte, jak upcyklace, sdílení nářadí a opravy fungují v každodenním provozu – a proč je tohle téma, které nás bude zajímat čím dál více.

10 min

upcyklace

právo na opravu

odpad jako zdroj

Co se ve videu dozvíte?

      • Proč cirkulární dílna Kampus Hybernská vyrábí nábytek z materiálu, který by jinak skončil jako odpad
      • Jak fungujeupcyklace v praxi
      • Co je právo na opravu, proč ho EU zavádí a na jaké výrobky se bude postupně rozšiřovat

Přehled legislativy

Cirkulární ekonomika není jen módní pojem – je to klíč k udržitelnější budoucnosti, který už dnes hýbe průmyslem, městy i domácnostmi. A není to jen o recyklaci, ale především o tom, jak odpad vůbec nevytvářet. V tomto úvodním bloku se podíváme na to, jak správně zacházet s materiály a výrobky tak, aby nikdy nemusely skončit na skládce. Proč se „odpad“ stává novou surovinou a jaký vliv to má na naše životy i ekonomiku.

Český kontext

Strategický rámec CR 2030 s výhledem do roku 2050 (CR 2030)

Úřad vlády CR

Spojuje ekonomický, sociální a environmentální pilíř udržitelného rozvoje, převádí SDGs na národní úroveň. Cíle relevantní pro cirkulární ekonomiku: cíl 7 (ekonomika) a 9 (hospodářský rozvoj).

plné znění
factsheet

Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu (NKEP)

Ministerstvo průmyslu a obchodu – 2024

Obsahuje cíle a politiky na období 2021-2030 v oblastech snižování skleníkových plynů, energetické účinnosti a energetické bezpečnosti. Z pohledu CE se zaměřuje především na odpadové hospodářství.

plné znění

Hospodářská strategie CR 2.0

Ministerstvo průmyslu a obchodu – 2026

Určuje směr hospodářské politiky pro následujících 10-15 let. Klade důraz na roli zpracovatelského, automobilového průmyslu a strojírenství. Implementačním dokumentem je Implementační plán Hospodářské strategie.

plné znění Hospodářské strategie

Cirkulární Česko 2040

Ministerstvo životního prostředí – 2021

Strategický rámec CR pro přechod na cirkulární ekonomiku, jehož cílem je dlouhodobá odolnost vůči environmentálním hrozbám. Implementačním dokumentem je Akční plán Cirkulární Česko 2040 pro období 2022-2027.

plné znění – Strategický rámec
factsheet MZP – Strategický rámec
plné znění – Akční plán

Plán odpadového hospodářství CR

Ministerstvo životního prostředí 2025 – 2035

Základní národní strategie v oblasti odpadového hospodářství, odráží principy CE a je provázán s Cirkulárním Českem 2040. Priority: předcházení vzniku odpadů, zvyšování míry recyklace, postupné omezení skládkování.

plné znění

factsheet MZP

Zákon o odpadech (c. 541/2020 Sb.)

Ministerstvo životního prostředí / Parlament CR – 2021

Hlavním cílem je výrazně omezit skládkování a zakázat ukládání recyklovatelných odpadů od roku 2030. Zavádí postupně rostoucí poplatky za skládkování a podporu třídění přímo u zdroje.

plné znění

Zákon o výrobcích s ukončenou životností (c. 542/2020 Sb.)

Ministerstvo životního prostředí / Parlament CR – 2021

Upravuje pravidla pro zpětný odběr a recyklaci výrobků (elektrozařízení, baterie, pneumatiky, vozidla). Zavádí princip rozšířené odpovědnosti výrobců a povinné uvádění recyklačního příspěvku na účtenkách.

plné znění

Zákon o obalech (c. 477/2001 Sb.)

Ministerstvo životního prostředí / Parlament CR – 2002 (novelizace 2022)

Klade důraz na prevenci, opakované použití a recyklaci obalů. Ukládá výrobcům povinnost zajistit bezplatný sběr a recyklaci obalů, nejčastěji zapojením do kolektivního systému (EKO-KOM).

plné znění

Zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na ZP (c. 243/2022 Sb.)

Ministerstvo životního prostředí / Parlament CR – 2022

Omezuje uvádění jednorázových plastových výrobků na trh v CR. Zavádí přímé zákazy, povinnosti ohledně značení, informování spotřebitelů a rozšířenou odpovědnost výrobců za úklid a sběr odpadu.

plné znění

Analýzy k možnostem rozšiřování EPR systému na další segmenty výrobků

Ministerstvo životního prostředí – 2024

MZP si nechalo vypracovat analýzy k možnostem zavádění systému rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR) pro další segmenty trhu: nábytek, textil a obuv, hračky, potřeby pro dům a zahradu, sportovní potřeby, ploché sklo.

Celková analýza
Nábytek
Textil a obuv

Hračky
Potřeby pro dům a zahradu
Sportovní potřeby
Ploché sklo

EU kontext

Kompas konkurenceschopnosti

Evropska komise – 2025

Program pro posílení konkurenceschopnosti prumyslu v EU prostrednictvím prekonání inovacních mezer, spolecneho planu pro dekarbonizaci a snízení nadmerne závislosti.

plné znění
factsheet od EK

European Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu)

Evropská komise – 2019

Plán, jehož cílem je z Evropy udělat do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent. Zahrnuje financování, systémy EU ETS a CBAM, plány čistých dodávek energie a strategie cirkulární ekonomiky.

plné znění
factsheet od EK

Circular Economy Action Plan

Evropská komise – 2020

Druhý Circular Economy Action Plan je jedním z hlavních bloků agendy Zelené dohody pro Evropu. Zahrnuje iniciativy zaměřené na celý životní cyklus výrobků a zajišťuje, aby použité zdroje zůstávaly v ekonomice EU co nejdéle.

plné znění
factsheet od EK

Ecodesign for Sustainable Products Regulation (ESPR)

Evropský parlament / Rada EU – 2024

Stanoví rámec pro zvýšení trvanlivosti, opravitelnosti a udržitelnosti výrobků. Zavádí povinné digitální pasy výrobků (DPP) a zakazuje likvidaci neprodaných spotřebitelských výrobků. Priority: ocel a hliník (pravidla 2028).

plné znění

Regulation on Packaging and Packaging Waste (PPWR)

Evropský parlament / Rada EU – 2025

Cílem je snížit množství obalového odpadu a sjednotit pravidla pro obaly v celé EU. Všechny obaly recyklovatelné do 2030. Zavádí povinné podíly recyklovaného obsahu v plastech a zálohovací systémy do 1. 1. 2029.

plné znění

factsheet od EK

Waste Shipments Regulation

Evropský parlament / Rada EU – 2024

Zajišťuje, aby EU nepřesouvala své problémy s odpady do třetích zemí. Od 21. 5. 2026 digitalizované postupy sledování přepravy; od 21. 5. 2027 podmíněný vývoz do zemí mimo OECD.

plné znění

factsheet od EK

New Batteries Regulation

Evropský parlament / Rada EU – 2023

Komplexně upravuje celý životní cyklus všech typů baterií v EU. Stanovuje požadavky na udržitelnost, povinný podíl recyklovaného obsahu a cíle pro sběr a recyklaci surovin (lithium, kobalt, nikl).

plné znění

factsheet od EK

Waste Electrical and Electronic Equipment (WEEE) Directive

Evropský parlament / Rada EU – 2012

Cílem je předcházení vzniku odpadu z elektrických a elektronických zařízení. Výrobci financují sběr a zpracování vysloužilých produktů; spotřebitelé mohou starou elektroniku odevzdávat k recyklaci zdarma.

plné znění

factsheet od EK

Directive on Empowering Consumers for the Green Transition

Evropský parlament / Rada EU – 2026

Zajistí, aby spotřebitelé byli v místě prodeje lépe informováni o trvanlivosti a opravitelnosti zboží. Posílí pravidla ochrany spotřebitelů proti greenwashingu a předčasnému zastarávání.

plné znění

factsheet od EK

Green Claims Directive

Evropská komise – 2023

Navrhuje nová pravidla zabraňující podnikům v uvádění zavádějících tvrzení o environmentálních přínosech výrobků a služeb, aby spotřebitelé mohli činit informovaná rozhodnutí.

plné znění

factsheet od EK

Ecolabel Regulation

Evropský parlament / Rada EU – 2010

Upravuje pravidla pro značení produktů a služeb s nižším dopadem na životní prostředí, který je posuzován během celého životního cyklu.

plné znění
factsheet od EUR-Lex

Right to Repair Directive

Evropský parlament / Rada EU – 2024

Zavádí povinnost výrobců opravovat běžné spotřebiče (pračky, mobily) i po uplynutí záruční doby. Pokud si zákazník zvolí opravu místo výměny, prodlouží se záruční doba o další rok.

plné znění
factsheet od EK

Industrial Emissions Directive

Evropský parlament / Rada EU – 2010

Hlavní nástroj EU ke snížení industriálních emisí do ovzduší, vody a půdy a k omezení produkce odpadů z velkých průmyslových zařízení a intenzitních chovů hospodářských zvířat.

plné znění
factsheet od EK

Single Use Plastics Directive

Evropský parlament / Rada EU – 2019

Zakazuje prodej některých typů jednorázových plastů (příbory, talíře, brčka). Zavádí opatření ke snížení spotřeby, povinnost připevněných víček k lahvím a přísnější cíle pro sběr a recyklaci.

plné znění
factsheet od EUR-Lex

Waste Framework Directive

Evropský parlament / Rada EU – 2008

Zavádí závaznou hierarchii odpadů (předcházení – znovupoužití – recyklace – skládky). Řídí se principem znečišťovatel platí – náklady na odpady musí nést původce nebo výrobce.

plné znění
factsheet od EUR-Lex

Construction Products Regulation (CPR)

Evropský parlament / Rada EU – 2022

Stanoví pravidla pro uvádění stavebních výrobků na trh v EU. Přináší povinné zveřejňování dopadů na životní prostředí a povinnost digitálního pasu výrobku.

plné znění
factsheet od EK

End-of-Life Vehicles Regulation (ELVR)

Evropský parlament / Rada EU – 2000

Stanoví pravidla pro ekologické nakládání s vozidly s ukončenou životností. Zakazuje nebezpečné látky (olovo, rtuť) v nových vozech a zavádí systém potvrzení o likvidaci.

plné znění
factsheet od EUR-Lex

Restriction of Hazardous Substances (RoHS) Directive

Evropský parlament / Rada EU – 2011

Omezuje používání nebezpečných látek (olovo, rtuť, kadmium, ftaláty) v elektrických a elektronických zařízeních. Výrobci potvrzují soulad označením a technickou dokumentací.

plné znění
factsheet od EUR-Lex

REACH (Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals)

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) – 2007

Nařízení s cílem zlepšit ochranu lidského zdraví a životního prostředí před chemickými riziky. Přenáší odpovědnost za řízení rizik na průmysl prostřednictvím registrace, hodnocení a schvalování látek.

plné znění
factsheet od EK

EU Strategy for Sustainable and Circular Textiles (Textiles Strategy)

Evropská komise – 2022

Usiluje o to, aby byl veškerý textil na trhu do roku 2030 odolný, recyklovatelný a eticky vyrobený. Plánuje přísné požadavky na design, digitální pasy výrobků a povinnou odpovědnost výrobců.

plné znění
factsheet od EK

CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive)

Evropský parlament / Rada EU – 2022

Zavádí nová pravidla pro ESG reportování podle standardů ESRS. Nejdůležitější standard pro CE je E5 (využívání zdrojů a cirkulární ekonomika). Povinnost prvního vykazování odložena na 2028; rozsah omezen v rámci balíčku Omnibus I.

plné znění
factsheet od EK

EU Taxonomy

Evropská komise – 2020

Jednotný klasifikační systém definující seznam environmentálně udržitelných hospodářských činností.

plné znění
factsheet o financování
factsheet ilustrační

Steel and Metals Action Plan (SMAP)

Evropská komise – 2025

Cílem je posílit konkurenceschopnost a dekarbonizaci evropského trhu s kovy. Součástí je podpora cirkulární ekonomiky v odvětví kovů a důraz na roli recyklace v dekarbonizaci hliníku a oceli.

plné znění

Energy Performance of Buildings Directive (EPBD 4)

Evropský parlament / Rada EU – 2024

Hlavní legislativní nástroj EU pro modernizaci budov s cílem dosáhnout plné dekarbonizace do roku 2050. Zpřísňuje standardy pro novostavby, zavádí povinnost solárních panelů a výpočtu GWP v celém životním cyklu budov.

plné znění
factsheet od EK

FarmtoFork Strategy

Evropská komise – 2020

Usiluje o vytvoření spravedlivého, zdravého a šetrného potravinového systému. Stanovuje cíle pro snížení pesticidů a hnojiv, podporu ekologického zemědělství a omezení plýtvání potravinami.

publikace
factsheet od EK

Clean Industrial Deal

Evropská komise – 2025

Strategický plán EU, který usiluje o to, aby se dekarbonizace stala motorem hospodářského růstu. Zaměřuje se na snížení nákladů na energii, zjednodušení regulace a surovinovou nezávislost prostřednictvím cirkulární ekonomiky.

plné znění
factsheet od EK

Industrial Accelerator Act

Evropská komise / Evropský parlament – 2026

Legislativní iniciativa zaměřená na urychlení dekarbonizace energeticky náročných odvětví pomocí zjednodušení povolovacích procesů a lepšího přístupu k financování. Prováděcí nástroj Clean Industrial Deal.

plné znění (návrh 4. 3. 2026)
factsheet od EP

Circular Economy Act

Evropská komise – 2026 (plánováno)

Zákon o oběhovém hospodářství s cílem vytvořit jednotný trh se sekundárními surovinami a zvýšit nabídku kvalitních recyklovaných materiálů. Zahrnuje zjednodušení pravidel pro elektroodpad a kritické suroviny.

factsheet od EK

Critical Raw Materials Act (CRMA)

Evropský parlament / Rada EU – 2024

Zajišťuje EU bezpečný a udržitelný přístup k materiálům nezbytným pro zelenou a digitální transformaci. Cíl: do roku 2030 dosáhnout 25% podílu domácí recyklace na spotřebě kritických surovin.

plné znění
factsheet od EK

Fakta vs. mýty 

❌ Mýtus č. 1: Cirkulární ekonomika je jen lepší recyklace.

Fakt: Recyklace a barevné popelnice jsou až konec příběhu!

Cirkularita začíná již mnohem dřív. Zahrnuje rozhodnutí o tom, jak bude věc navržena, z čeho bude, jestli půjde opravit a co se s ní stane, až doslouží. V cirkulárním světě se snažíme o to, aby hodnota materiálů a výrobků vydržela co nejdéle v oběhu – opětovným použitím, opravou nebo sdílením (a to na základě rámce 9R – viz Slovníček základních pojmů). A teprve, když to opravdu nejde, přichází na řadu recyklace.

❌ Mýtus č. 2: Cirkulární ekonomika je jen dočasná „ekomóda" nebo ideologie.

Fakt: Cirkularita je praktický způsob, jak snížit emise i posílit odolnost ekonomiky — a stává se globálním standardem.

Cirkulární ekonomika není jen záležitostí nadšenců pro udržitelnost. Je to způsob, jak respektovat limity přírody a začít s materiály zacházet zodpovědně. Zároveň je stále silnějším byznysovým tématem: firmy, které přecházejí na cirkulární přístupy, snižují závislost na drahých surovinách a lépe zvládají výkyvy v dodavatelských řetězcích. Cirkularita se stává také jednou z hlavních priorit legislativy EU, která klade důraz především na požadavky pro design, životnost a opravitelnost výrobků nebo obalů (viz Přehled legislativy). Svůj dlouhodobý strategický rámec má také Česko.

❌ Mýtus č. 3: Je to jen teoretické, moc složité a v praxi to nefunguje.

Fakt: Principy cirkulární ekonomiky uplatňovali už naši prarodiče!

Každý nákup v second-handu, sdílená kola ve městech, zašití ponožky, zálohované kelímky na festivalech, knihovny… To vše funguje na cirkulárních principech, které jsou spíše než věda selský rozum. Jen jsme se od něj poslední desetiletí trochu odklonili. A to, že se nejedná o nic teoretického dokazují i konkrétní firmy, obce a organizace po celém světě, které ji do svého fungování postupně začínají zavádět. S některými se můžeš seznámit i v rámci Cirkademie (viz  Jak to funguje v praxi).

❌ Mýtus č. 4: Žít podle cirkulární ekonomiky je moc drahé a nedostupné pro všechny.

Fakt: Naopak – v každodenním životě cirkularita zpravidla šetří. Ale přechod pro firmy a státy něco stojí, a to je v pořádku.

Koupit z druhé ruky, opravit místo vyhodit, půjčit si místo vlastnit – to jsou volby, které peníze šetří, ne stojí. Pro větší hráče (firmy nebo celá odvětví) je to složitější. Přechod na nové obchodní modely vyžaduje počáteční investice. Efektivní využití materiálů a energií znamená ale také obrovské úspory ve výrobních nákladech firem. Cirkulární ekonomika ale není drahý trend, je to dlouhodobá sázka na to, že levnější bude pracovat s tím, co už máme, než pořád těžit nové suroviny.

❌ Mýtus č. 5: Cirkulární ekonomika znamená konec ekonomického růstu a návrat na stromy.

Fakt: Cirkulární ekonomika nabízí cestu, jak si růst a prosperitu udržet.

Podstatou cirkulární ekonomiky není růst “zastavit”, ale oddělit jej od neustálého těžení a spotřeby nových, primárních surovin. Jde především o modernizaci a konkurenceschopnost; EU upřednostňuje cirkulární principy před tlakem na dovoz surovin a nestabilními dodávkami, pro průmyslově orientovanou ČR představuje cirkulární ekonomika příležitost především díky snížení materiálové a energetické náročnosti (více např. v podcastu s Jakubem Švrčkem).

❌ Mýtus č. 6: My v Evropě se snažíme, ale Čína nebo Amerika jim je to jedno.

Fakt: Nejde o to, kdo se snaží víc — jde o to, kdo bude mít zdroje, až dojdou.

Evropa má historicky co napravovat — průmyslová revoluce, kolonialismus a desetiletí masové výroby zanechaly účet, který svět teprve začíná splácet. Právě proto, že jsme tuto cestu šli první, víme nejlépe, kam vede. A to není důvod zpomalit, je to důvod jít dál. Čína má cirkulární ekonomiku zakotvenou v národní legislativě od roku 2008 a buduje rozsáhlé systémy průmyslové recyklace. USA se pohybují pomaleji, ale tamní firmy a státy investují do cirkulárních modelů masivně. Přístup se liší — autokratické systémy rozhodují rychleji, demokratické systémy hůř tahají za jeden provaz, ale směřování je globální. Nejde o regulatorní zátěž. Jde o surovinovou a planetární krizi a o to, kdo na ni bude připravený. Kdo bude mít zdroje a bude s nimi umět nakládat, ten vyhraje.

❌ Mýtus č. 7: Cirkularita je pro velké firmy. Malá firma na to nemá kapacitu.

Fakt: Velikost firmy není překážka — někdy je to dokonce výhoda.

Velké firmy mají kapitál, ale pomalé rozhodování. Malé a střední firmy jsou agilní — mohou otestovat nový přístup, změnit design produktu nebo navázat lokální spolupráci rychleji než korporát. Malým firmám jejich blízkost ke komunitě a schopnost rychle inovovat dávají při zavádění cirkulárních principů nezřídka výhodu před velkými korporacemi.

❌ Mýtus č. 8: Nepotřebujeme to - planeta si nějak poradí.

Fakt: Příroda se vzpamatovat umí, ale ne v čase, který je pro nás relevantní.

Ekosystémy mají schopnost regenerace — ale má své tempo a své limity. Vědci definovali devět planetárních mezí, v jejichž rámci může lidstvo bezpečně fungovat — 6 z nich už jsme překročili. Globální objem těžby surovin se během posledních 50 let ztrojnásobil na více než 100 miliard tun ročně a očekává se, že do roku 2060 vzroste téměř o dalších 60 % na 160 miliard tun. A navzdory tomu, že se recyklace v posledních letech zlepšuje, globální spotřeba materiálů roste rychleji, než recyklační systémy stačí zpracovat — celková cirkularita světové ekonomiky klesla na pouhých 6,9 %. Změny, které se v posledních desítkách a stovkách let dějí příčinnou lidské činnosti nemají v historii obdoby. A není tak čas na to čekat, až se příroda sama „postará“.

❌ Mýtus č. 9: Repasované nebo použité zboží je vždy druhé jakosti.

Fakt: Repasovaný produkt může mít stejnou nebo vyšší kvalitu než nový — a certifikaci navíc.

Stigma „z druhé ruky = horší“ je spíše kulturní než technická realita. Průmyslově obnovené výrobky od náhradních dílů pro stroje po elektroniku procházejí důkladným testováním a dosahují srovnatelného výkonu s novými kusy. Certifikovaně repasovaný notebook byl v laboratoři rozebrán a znovu složen s kontrolou každé součástky, průměrný nový kus z pásu tuhle péči často nedostane.

❌ Mýtus č. 10: Požadavky EU na cirkulární ekonomiku položí český průmysl.

Fakt: Kdo se přizpůsobí dřív, bude mít výhodu — ne nevýhodu.

Česká republika je průmyslově orientovaná ekonomika do velké míry závislá na dovozu surovin. To zároveň znamená, že efektivnější využití materiálů, opravitelné výrobky a lokální zpracování odpadů mohou snižovat náklady i závislost na nestabilních dodavatelských řetězcích. Regulace EU přichází a firmy, které se připraví dřív, nebudou dohánět ostatní, ale předbíhat je. Česká šikovnost, průmyslová tradice a technické vzdělání jsou přesně to, co cirkularita potřebuje. Nejde o konec průmyslu jde o jeho modernizaci a posílení jeho odolnosti.

Zdroje a další inspirace

Každoroční globální report, který pomocí „Global Circularity Metric“ a mapování materiálových toků vyčísluje, jak moc je světová ekonomika skutečně cirkulární a kde vzniká největší „circularity gap“.

Kvíz 

Již brzy pokračujeme.
Další modul se otevře 23. 4.

Your content goes here. Edit or remove this text inline or in the module Content settings. You can also style every aspect of this content in the module Design settings and even apply custom CSS to this text in the module Advanced settings.

Cirkulární výzva

Cirkulární ekonomika není jen módní pojem – je to klíč k udržitelnější budoucnosti, který už dnes hýbe průmyslem, městy i domácnostmi. A není to jen o recyklaci, ale především o tom, jak odpad vůbec nevytvářet.

Zkus své babičce (nebo dědovi) vysvětlit, jak funguje bioplynová stanice. Stačí dvě věty.

Zkus své babičce (nebo dědovi) vysvětlit, jak funguje bioplynová stanice. Stačí dvě věty.

Zkus své babičce (nebo dědovi) vysvětlit, jak funguje bioplynová stanice. Stačí dvě věty.

Nasdílej na sítě, že máš splěnou výzvu označ profil Cirkerany a získej dárek!